PŘEDMLUVA O procesu racionalizace přemýšlím už mnoho let. Dlouho se věřilo, že její konečnou formu reprezentuje byrokracie. Brzy mi ale začalo docházet, že se na obzoru rýsuje něco nového, něco, co mělo nahradit byrokratickou strukturu jakožto model racionalizace. To "něco" se ukázaly být rychloobslužné restaurace, zejména McDonald's (V překladu používáme u nás obecně užívaného tvaru McDonald jako zosobnění firmy, ve světe známé svou ochrannou známkou McDonald's), které nejen že revolucionalizovaly restaurační byznys, ale i americkou společnost a nakonec i celý svět.

Jako Newyorčan jsem se setkal s McDonaldem poměrně pozdě, protože v .době mého dospívání (v padesátých letech) ještě rychloobslužné restaurace nezaplavily velká města v tak obrovském měřítku. Vzpomínám si přesně, kdy jsem uviděl McDonalda poprvé. Bylo to na automobilovém výletě do Massachusetts v roce l958 a z nějakého důvodu to zanechalo nesmazatelnou stopu v mé paměti. Zpětně jsem si uvědomil, alespoň podvědomě, že tyto zlaté oblouky reprezentují něco nového a důležitého. Asi o deset let později, v době, kdy už jsem byl profesionálním sociologem a bydlel jsem v New Orleansu, mě přijel navštívit můj bratr Alan Ritzer, žijící dlouhá léta v New Yorku. Zašli jsme k McDonaldovi. Byla to jeho první návštěva v rychlooblužné restauraci. Byl stejně jako kdysi já ohromen význačností tohoto jevu i problémy, které tento jev představoval pro společnost.

Během 70. let jsem si vypracoval svoji teoretickou orientaci, která byla ovlivněna pracemi německého sociálního teoretika Maxe W ebera a jeho názory na proces racionalizace. Byl to právě Weber, který viděl v byrokracii vrchol racionality. Ačkoli Weber rozeznal výhody, které s sebou racionalizace přinášela, byl popuzen jejím nebezpečím, zejména možností toho, co nazýval "železnou klecí" racionality. Weber cítil, že racionální systémy jsou nehumánní a dehumanizující. Bál se možnosti, dokonce i jen pravděpodobnosti, že bude racionalizován stále vyšší počet sektorů společnosti. Cítil, že nakonec se společnost stane bezešvým tkanivem racionalizovaných institucí. Jakmile se jednou racionální systémy natolik rozmnoží, budeme v železné kleci racionality, ze které nebude východu ani úniku. Na počátku 80. let jsem začal spojovat W eberovu teorii racionalizace se svými zájmy o růst rychloobslužných restaurací. V té době už byl McDonald všudypřítomný a jeho potomci v rychloobslužném byznysu se stejně jako v jiných sociálních sférách rozrůstali do celé společnosti. Byl jsem tímto trendem zároveň ohromen i zneklidněn, až jsem v roce l983 dospěl k napsání eseje, nazvaného "Mcdonaldizace společnosti". Po jeho dokončení jsem se přesunul i na jiné činnosti, včetně dalších aplikací Weberovy teorie. V roce l990 jsem se v jedné ze svých přednášek dotkl mcdonaldizace v kontextu mnohem širší diskuse o aplikaci Weberovy teorie na moderní svět. Myslel jsem, že nejdůležitější částí besedy bude snaha vysvětlit vzestup japonského a pokles amerického průmyslu z hlediska teorie racionalizace. Ale když nastal čas k otevřené diskusi, posluchači chtěli mluvit pouze o mcdonaldizaci. Byl to problém, na který reagovali všichni. Podobné reakce jsem zaznamenával celá léta, když jsem na toto téma přednášel svým studentům. Jak se mcdonaldizace stávala stále více všudypřítomnou, úroveň zájmu o tento jev a o problémy, které vytvářel, se dramaticky zvyšovala. Bylo mi jasné, že je načase napsat na toto téma knihu. V době, kdy jsem psal svůj esej, se rychloobslužné restaurace rozrostly do takové míry, že byly doslova všude. Podle zásad vyvinutých McDonaldem bylo ovšem organizováno i mnoho jiných odvětví obchodu. Téměř všechny sociální instituce (například vzdělání, sporty, politika a náboženství) přijaly pro své operace McDonaldovy principy. A mcdonaldizace se rozrůstala do celého světa v Paříži (na všech místech) vznikaly rychloobslužné croissanteries tj. pekárny a prodejny francouzských rohlíků pozn. překladl. v Pekingu Kentucky fried Chicken, a nové McDonaldy v Pekingu a v Moskvě. V květnu l992, právě v době, kdy se tato kniha tiskla, jsem byl v Moskvě a přednášel na Ruské akademii věd. Byl jsem šokován, kolika změnami tato společnost prošla, ale jednalo se zvláště o posun k mcdonaldizaci. Zde, přímo v srdci Moskvy, stál úplně nový McDonald. Moskvané k němu byli přitahováni z mnoha důvodů. Neposledním z nich byl fakt, že to je pravý symbol racionalizace Ameriky a její vytoužené tržní ekonomiky. Racionalita McDonalda stála v naprostém kontrastu k iracionalitám zbytků komunismu. Dlouhé fronty a čekání (až příliš dlouhé na rychlé jídlo) byly běžné, ale jedno slunečné sobotní květnové ráno fronta dosahovala, kam až oči dohlédly. Mládež zde, výměnou za několik rublů, nabízela "velký Mek", který můžete dostat do 10 nebo 15 minut. Bylo zřejmé, že Rusové se střemhlavě řítí k mcdonaldizaci, zdánlivě se nestarajíce o její potenciální problémy. Tato kniha je v podstatě sociálně kritickou prací. iMcDonald má jasně spoustu výhod a o všech se zde ještě zmíníme. Protože však firma a její pobočky oplývají množstvím reklamních příležitostí a utratí hromadu peněz na to, aby vás informovaly o svých kladech, snažím se ve své knize poukázat i na nebezpečí, která v sobě mcdonaldizace skrývá.

Jako dílo opírající se teoreticky o sociální kritiku, je tato kniha součástí historické tradice ve společenských vědách. Autor využil sociální teorie ke kritice společnosti a k poskytnutí základny pro její zlepšení. Byla to stejná snaha o zlepšení společnosti která podnítila i Webera k jeho práci o racionalizaci a která poskytla motivaci takovým velkým klasikům a moderním sociálním teoretikům, jako byli Georg Simmel, Emile Durkheim, Karel Marx, C. Wright Mills a Jurgen Habermas. Měl bych zdůraznit, že nechovám vůči McDonaldovi žádné zvláštní nepřátelství. Není ani lepší ani horší než jiné rychloobslužné restaurace či další projevy racionalizačního procesu. Nazval jsem zde předmět svého zájmu slovem mcdonaldizace. protože McDonald byl a je nejdůležitějším projevem tohoto procesu. Kromě toho to zní lépe než některé jiné alternativy.

Jak bude dále zřejmé, je v této knize pod širokým názvem mcdonaldizace spojena velká skupina sociálních rysů. Některé z nich byly přímo ovlivněny principy rychloobslužných restaurací, zatímco v jiném případě je efekt nepřímý. Některé z nich mají všechny základní dimenze mcdonaldizace, zatímco jiné mohou mít jen jednu nebo dvě. V každém případě, podle mého názoru, jsou všechny součástí toho, co Weber nazýval racionalizačním procesem a co je zde s cílem udělat Webera současnějším nazváno mcdonaldizací. Základní témata této knihy, zejména kritika iracionalit mcdonaldizace, jsou pravděpodobně vysoce kontroverzní. Podle mých zkušeností z přednášek posluchači většinou mcdonaldizaci podporují a chrání ji. Kritiky mcdonaldizace nevyhnutelně vyvolávají v přednáškovém sále ostré debaty. Doufám, že tato kniha vyvolá podobnou debatu v rozsáhlejší oblasti. Vyprovokování takové debaty a rovněž i nové pohledy, které budou tím naznačeny, jsou cílem nejenom dobré výuky, ale i dobré sociologie. Ať už čtenář souhlasí s mými názory či nikoliv, budu považovat za úspěch, jestliže ho alespoň vyprovokuji k přemýšlení o tomto významném aspektu každodenního života. Tato kniha se snaží být přístupná široké veřejnosti, nicméně pevně spočívá na jedné z nejsilnějších sociálních teorií na Weberově teorii racionalizace. Je to zároveň i "empirická" studie, i když vysoce neformální. Údaje jsou převzaty z mnoha dostupných zdrojů a pojednávají o velkém rozsahu sociálních jevů, které můžeme spojit pod pojem mcdonaldizace. Ačkoli se jedná od základu o teoretické dílo opírající se o fakta, kniha není napsána jako suchá teoreticko-empirická studie a není zatížena požadavky vědeckých monografií. Spíše si ji přečte mnoho lidí, kteří se budou chtít informovat o rozmanitém sociálním rozvoji, jenž kolem nich začíná probíhat. A co je nejdůležitější, je napsána jako varování před nebezpečnými svody a lákadly mcdonaldizace, které nás zaslepují.

Rád bych na tomto místě poděkoval Stevu Rutterovi, nakladateli a prezidentovi Fine Forge Press za to, že v moji knihu věřil a vydal ji jako první publikaci své firmy. Dále musím poděkovat Paulu Dreyfusovi za jeho vytrvalost jako redaktorovi a Jeremy Ritzerovi za jeho umění při sestavování rejstříku (pouze v anglické verzi - pozn. překlad.). Doufám, že tato kniha nabídne čtenářům některé nové náhledy na společnost, kterou pomáhají spoluvytvářet. Jestliže budou nebezpečím mcdonaldizace tak znepokojeni jako já, odhodlají se možná k tomu, co Weber považoval prakticky za nemožné: budou jednat tak, aby zvrátili trend směřující k mcdonaldizaci. Ačkoli si nemyslím, že je takový zvrat možný, či dokonce nutně žádoucí, domnívám se, že existují kroky, které se dají podniknout, aby se problémy zlepšily a aby se zracionalizovaná společnost zhumanizovala. Doufám, že tato kniha nebude pouze informovat, ale poslouží i jako varování (a co je možná ještě důležitější) ukáže čtenáři směry, které pomohou vytvořit v "železné kleci mcdonaldizace" mnohem humánnější prostředí, v němž se dá pracovat i žít.